Podnikání

Kdo by neznal slovo podnikání. Tento výraz se více objevil záhy z kraje 90. let 20. století. A v našem všeobecném slovníku naprosto zdomácněl. Podnikání přímo souvisí nejen se slovem podnikatel, nýbrž i s pojmy jako firma, společnost, podnik apod. Pomalu ale jistě by se dalo konstatovat, že podnikání je všem naprosto jasné.

Ovšem ne všichni chápou slovo podnikání ve správném kontextu a někteří tímto výrazem označují i věci, které do podnikání nepatří. Jak tedy vlastně chápe podnikání zákon? Zhruba takto: Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně a vlastním jménem podnikatelem (na vlastní odpovědnost) za účelem dosažení zisku.

Podnikání je hlavně o samostatnosti

Pokud řekneme, že podnikání je hlavně o samostatnosti, pak nejspíše trefíme do černého. Každý podnikatel provozuje své podnikání buď sám nebo se svými společníky. Činí tak pochopitelně soustavně, tedy jak se říká na plný úvazek. Podnikání tak můžeme chápat nejen jako druh výdělečné činnosti, ale i jako životní profesní styl.

Podnikání je více o odpovědnosti

Podnikání se děje vlastním jménem. Za každou živností, za každou firmou je nějaké konkrétní jméno majitele. Dobrý podnikatel chce, aby měl v podnikání co nejlepší jméno (tedy pověst) a přinášelo mu to další zakázky a klienty. Má rovněž mnohem více odpovědnosti, než zaměstnanci. Zodpovídá za své lidi, za majetek a taky sám za sebe. Podnikání je tedy hodně o osobním přístupu.

Cílem je pochopitelně zisk

Účelem podnikání je pochopitelně vytváření zisku. Svou podstatnou roli hraje i jistý rozsah svobody, flexibility a plnění si svých osobních cílů. Zisk je však vždy společným jmenovatelem pro každé podnikání, v opačném případě by totiž tato činnost postrádala svůj základní smysl. Podnikání má zajistit nějaký životní standard jak pro samotného podnikatele, tak i pro případné zaměstnance.