Prokura

Setkali jste se již se slovem prokura? Možná ano. Faktem však zůstává, že prokura je pro mnohé lidi pojmem téměř neznámým a mnozí vůbec nevědí o co se vlastně jedná. Výraz prokura se taky vyskytuje prakticky jen v určitých kruzích a do širšího kontextu veřejnosti proniká málokdy. Povězme si tedy něco o tom, co to tedy prokura je.

Prokura je široce vymezená plná moc, která opravňuje určeného pracovníka – prokuristu - zastupovat podnikatele v daném rozsahu působnosti. Prokura tak dává prokuristovi zmocnění je všem právním úkonům souvisejícím s provozem podniku. Můžeme tedy, laicky řečeno, konstatovat, že prokura je označení pro práci prokuristy.

Prokura jasně vymezuje pravomoci

Jak už bylo řečeno, prokura jasně vymezuje pravomoci, které ovšem mohou být poměrně velké a s nimi pochopitelně přichází adekvátní odpovědnost. Zároveň také patřičně usměrňuje v rámci zákona. Prokurista například nesmí zatěžovat nemovitosti bez schválení valné hromady. Prokura nepřichází automaticky, ale uděluje ji podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku. Prokuristou pak může být pouze fyzická osoba.

Prokura má své skupiny

Prokura je rozdělena do několika skupin, které více specifikují práci prokuristy či prokuristů. Základní prokura – Je bez oprávnění zatěžování nemovitostí (rozšířená pak toto oprávnění stanoví). Individuální prokura – Každý z prokuristů je oprávněn jednat a podepisovat samostatně. Kolektivní prokura – K jednání a podepisování musí být aspoň dva prokuristé.

Prokura zde byla už kdysi dávno

Může se zdát, že prokura je nějaký „výmysl“ dnešní doby. Není tomu tak. Prokura a tím pádem i postavení prokuristy, zde byly už v minulosti. Za Rakouska – Uherska či tzv. první republiky působili prokuristé ve firmách zcela běžně. Prokura zkrátka prakticky řeší fungování firmy v jeho samotném vedení a to zde šlo vždy.