Zmocněnec

Orientujete se správně ve slově zmocněnec? Možná ano a třeba jste nebo byli sami zmocněnec. Tento výraz je oficiálním pojmem české legislativy a má několik vysvětlení. Nicméně, zmocněnec se nejčastěji objevuje v souvislosti s plnou mocí. Není tedy neobvyklé, že zmocněnec může být teoreticky kdokoliv, a to třeba jen dočasně. Jak to tedy je doopravdy?

Zmocněnec je především osoba, které byla udělena plná moc. Jde jak o dočasné opatření (na nějakou blíže specifikovanou dobu), tak opatření na dobu neurčitou. Zmocněnec má své určité závazky a práva vyplývající z jeho plné moci a rovněž jistou dávku odpovědnosti. Zmocněnec by měl být člověk nanejvýš spolehlivý a případně i s nezbytnými zkušenostmi.

Zmocněnec zastupuje

Každý zmocněnec zastupuje toho, kdo mu udělil plnou moc. Přesněji řečeno, na základě dohody o plné moci má zmocněnec (zástupce) oprávnění jednat ve vymezených záležitostech jménem zmocnitele (zastoupený). Taková dohoda může být písemná i ústní. Zmocněnec vždy jedná v daném rozsahu a tento rozsah nesmí překročit.

Zmocněnec je vždy konkrétní

Zmocněnec může být fyzická, ale rovněž i právnická osoba. Pokaždé jde o někoho konkrétního a jasně uvedeného. Zmocněnec obvykle jedná osobně. Plná moc dává třetím osobám na vědomí, že zmocněnec je oprávněn jednat za zmocnitele. V určitých případech dokonce v plném a neomezeném rozsahu. S velkou pravomocí jde ruku v ruce i velká odpovědnost.

Druhy zmocněnce

Zákon má pro výraz zmocněnec tři druhy vysvětlení. Zmocněnec je na základě zákona (tj. zákonný zástupce, např. rodič do 18-ti let dítěte), na základě rozhodnutí státního orgánu (opatrovník, např. u nesvéprávné osoby) a na základě již zmíněné plné moci. Obvykle každý zmocněnec zná míru a druh svého zastupování a nemělo by tedy docházet k mylným výkladům.

Kontaktní formulář

Odešlete poptávku, budeme Vás kontaktovat.